Proč nás cyril höschl nepřestává fascinovat?
Když se řekne cyril höschl, většině lidí, kteří se alespoň trochu zajímají o duševní zdraví, se okamžitě vybaví naprostá legenda oboru. Není to jen suchý akademik, co sedí v laboratoři, ale člověk s neuvěřitelnou schopností předávat složité informace s takovou lehkostí, že máte pocit, jako byste seděli s dobrým přítelem u kávy. Pamatuju si to naprosto přesně. Během mých studií v Kyjevě, kdy na mě padal obrovský stres ze zkoušek a nejisté budoucnosti, jsem náhodou narazil na jeho starší přednášky na YouTube. Úplně mě to dostalo. Ten člověk mluvil o úzkosti a architektuře mozku takovým způsobem, že se z toho stal můj osobní záchranný kruh. Nepoužíval zbytečně složité termíny jen proto, aby zněl chytře. Naopak, dokázal vzít ten nejtěžší neurobiologický koncept a vysvětlit ho na úplně běžných životních situacích.
Dnes máme rok 2026 a jeho myšlenky jsou snad ještě aktuálnější než kdy dřív. Neustálý tlak na výkon, informační přehlcení, sociální sítě – to všechno na naši psychiku tvrdě dopadá. A právě proto potřebujeme hlasy, které vnášejí do celého toho zmatku klid a vědecky podložený nadhled. Profesor Höschl tohle umí naprosto dokonale. Dokázal propojit medicínu s uměním, psychologii se sociologií a vědu s běžným lidským životem. A přesně to je důvod, proč si jeho přístup musíme rozebrat hezky krok za krokem.
Přínos a hlavní myšlenky: Co ho dělá tak výjimečným?
Hele, buďme k sobě upřímní. Většina vědců má tendenci zavřít se do své bubliny. Ale tento expert na lidskou mysl to udělal přesně naopak. Celý svůj profesní život zasvětil tomu, aby psychiatrie přestala být tím strašákem plným zavřených dveří a bílých plášťů. Jeho přístup ukazuje neuvěřitelnou hodnotu pro obyčejné lidi. Místo abychom brali duševní nemoc jako nějaké stigma nebo slabost, učí nás vnímat ji jako poruchu biochemie mozku, kterou lze léčit podobně, jako si léčíme zlomenou nohu nebo vysoký tlak. Jeho hodnota nespočívá jen ve vědeckých pracích, ale především v obrovském celospolečenském dopadu.
| Oblast výzkumu | Klíčová inovace | Dopad na běžného pacienta |
|---|---|---|
| Schizofrenie | Zkoumání neurovývojových faktorů a prevence. | Snížení stigmatizace a lepší šance na zařazení do běžného života. |
| Afektivní poruchy | Propojení cirkadiánních rytmů s rozvojem deprese. | Léčba světlem a optimalizace spánkové hygieny bez přemíry léků. |
| Epigenetika | Studium vlivu prostředí na expresi genů u psychóz. | Personalizovaná doporučení pro snižování stresu a úpravu životního stylu. |
Když se podíváš na jeho konkrétní přínos, je tu několik klíčových pilířů, na kterých celý svůj celoživotní projekt postavil. Není to jen o pilulkách, je to o celostním přístupu k člověku.
- Popularizace a destigmatizace: Jeho největším triumfem je schopnost mluvit o věcech jako je sebevražda, schizofrenie nebo těžká deprese tak, že z nich sejmul auru hanby. Tisíce lidí díky němu našly odvahu vyhledat pomoc včas.
- Budování institucí: Nejenže exceloval v teorii, ale stal se tahounem vybudování Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), což je dnes naprosto špičkové pracoviště evropského formátu, kam se jezdí učit odborníci z celého světa.
- Multidisciplinární propojování: Neustále připomíná, že člověk není jen pytel chemikálií, ale bytost zasazená do kultury. Jeho úvahy přesahují do filozofie, politiky a umění, což mu umožňuje chápat pacienty v širokém kontextu jejich životů.
Původ a raná léta
Všechno to začalo mnohem dřív, než si většina z nás pamatuje. Už v sedmdesátých letech, když byla psychiatrie často využívaná i jako nástroj útlaku nebo byla na okraji zájmu medicíny, on viděl její obrovský potenciál. Během svých studií rychle pochopil, že klasický, čistě byrokratický nebo rigidní lékařský přístup prostě nestačí. Fascinoval ho mozek. Ta neuvěřitelně složitá síť neuronů, kde jedna nepatrná chyba v přenosu neurotransmiterů může způsobit, že člověk začne vidět věci, které neexistují, nebo se propadne do naprosté tmy deprese. Brzy se vyprofiloval jako člověk s obrovským tahem na branku, který chtěl posunout československou vědu na západní úroveň, i když to tehdejší politický systém zrovna dvakrát neusnadňoval.
Evoluce kariéry a sametová revoluce
Devadesátá léta pro něj znamenala absolutní zlom. Najednou se otevřely hranice a on mohl naplno uplatnit své kontakty a znalosti získané intenzivním studiem světové literatury. Ujal se vedení Psychiatrického centra Praha (PCP) v Bohnicích. Z místa, které mohlo působit jako ponurý ústav, postupně vytvořil špičkovou výzkumnou laboratoř. Přivedl tam mladé, nadšené vědce, začal publikovat v prestižních mezinárodních časopisech a udělal z české psychiatrie pojem. Lidé, kteří tam tehdy pracovali, často vzpomínají na jeho obrovské charisma. Zkrátka, když mluvil, všichni poslouchali. Byl to on, kdo začal prosazovat moderní psychofarmakologii a dbal na to, abychom nezůstali pozadu za zbytkem Evropy.
Moderní éra a založení NUDZ
Asi největším pomníkem jeho úsilí je projekt Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) v Klecanech. PCP v Bohnicích už zkrátka nestačilo kapacitně ani technologicky. On se nenechal odradit obrovskou byrokratickou překážkou, získal evropské dotace a postavil centrum, které je doslova snem každého neurovědce. NUDZ dnes propojuje klinickou péči, základní výzkum na zvířecích modelech, sofistikované zobrazovací metody mozku a psychoterapii. Je to místo, kde se dělá skutečná věda. I když už on sám předal ředitelské křeslo mladším kolegům, jeho duch a vize jsou v téhle instituci naprosto zakořeněné.
Neurobiologické základy psychiatrie
Pojďme trochu pod povrch toho, o čem on celá ta léta bádal. Mluvíme tu o neurobiologii. Když to zjednoduším – naše pocity, úzkosti, štěstí, všechno to není jen nějaké abstraktní „cosi“ poletující ve vzduchu. Jsou to hmatatelné chemické reakce a elektrické impulzy v našem mozku. Jednou z jeho velkých vášní bylo studium schizofrenie. Dlouho se nevědělo, co přesně tuto devastující nemoc způsobuje. On a jeho týmy se zaměřili na to, jak funguje dopamin a další neurotransmitery. Zjišťovali, že problém nevzniká až v dospělosti, kdy se objeví první halucinace, ale že se mozek nějakým nestandardním způsobem vyvíjel možná už od prenatálního stádia. Tento neurovývojový model úplně překopal to, jak se na prevenci a léčbu těžkých psychóz díváme.
Epigenetika a vliv stresu
Další naprosto fascinující oblastí, o které tak skvěle přednáší, je epigenetika. Zjednodušeně řečeno: geny jsou jako klávesy na klavíru. To, že máte v rodině dispozice k depresím, ještě neznamená, že onemocníte. Záleží na tom, jaké prostředí, jaký stres a jaké životní zkušenosti do těch kláves uhodí. Můžete mít „špatné“ geny, ale dobré prostředí zajistí, že ta nemoc nikdy nepropukne.
- Spánek je lék: Cirkadiánní rytmy (naše vnitřní hodiny) a jejich narušení hrají zásadní roli při rozvoji bipolární poruchy i hlubokých depresí.
- Chronický stres zabíjí neurony: Kortizol uvolňovaný při dlouhodobém stresu může doslova zmenšovat hipokampus, část mozku zodpovědnou za paměť a emoce.
- Pohyblivost a neurogeneze: Mozek umí tvořit nové buňky i v dospělosti, ale potřebuje k tomu podněty, jako je fyzická aktivita a obohacené prostředí.
- Umění a mozek: Estetický zážitek, ať už hudba nebo výtvarné umění, stimuluje stejná mozková centra jako nejpokročilejší formy léčby, což přirozeně zvyšuje plasticitu mozku.
Den 1: Digitální detox a filtrování informací
Neustálý přísun negativních zpráv, které se na nás valí ze sociálních sítí, spolehlivě přeprogramuje náš mozek na neustálý mód ohrožení. První den vašeho osobního restartu začíná tím, že si nastavíte pevné mantinely. Omezte sledování zpráv na deset minut ráno a deset minut večer. Všechny notifikace na telefonu, které nejsou životně důležité, okamžitě vypněte. Dáte tím svému nervovému systému šanci vydechnout a zklidnit hladinu stresových hormonů.
Den 2: Návrat ke zdravému cirkadiánnímu rytmu
Jak už padlo dříve, spánek je absolutní základ. Tělo potřebuje vědět, kdy je den a kdy noc. Druhý den se zaměřte výhradně na spánkovou hygienu. Žádné modré světlo z obrazovek hodinu před spaním. Choďte spát a vstávejte ve stejný čas, a to dokonce i o víkendu. Přes den se vystavte co největšímu množství přirozeného slunečního světla. Tohle samo o sobě funguje jako mírné a zcela bezpečné antidepresivum.
Den 3: Fyzická aktivita jako přirozený doping
Třetí den zapojíme tělo. Nemusíte hned běžet maraton, to by vás spíš odradilo. Stačí rychlá půlhodinová procházka na čerstvém vzduchu nebo lehké protažení. Fyzický pohyb zvyšuje prokrvení mozku a vyplavuje endorfiny. Navíc podporuje onu zmíněnou neurogenezi – tvorbu nových mozkových buněk. Když se hýbete, vaše tělo doslova bojuje proti fyziologickým dopadům úzkosti a deprese.
Den 4: Kognitivní flexibilita a opouštění stereotypů
Naše mysl miluje zajeté koleje, i když jsou často plné negativních myšlenek. Čtvrtý den je o tom udělat věci jinak. Jděte do práce jinou cestou. Zkuste si čistit zuby druhou rukou. Přečtěte si článek z oblasti, o kterou jste se nikdy nezajímali. Tímto drobným „vyrušením“ nutíte svůj mozek vytvářet nové synapse a zvyšujete tak svou kognitivní flexibilitu, což je klíčový prvek k udržení duševního zdraví až do pozdního věku.
Den 5: Síla mezilidských vztahů a sdílení
Jsme sociální tvorové a izolace náš mozek doslova bolí. Pátý den vyhraďte komunikaci. Ne textovkám, ale skutečnému rozhovoru s někým z masa a kostí. Zavolejte příteli, sejděte se s rodinou nebo prohoďte pár milých slov se sousedem. Osobní interakce snižuje pocity ohrožení a vyplavuje oxytocin, který má obrovské zklidňující účinky na naši psychiku.
Den 6: Umění a estetika jako palivo pro duši
Když neustále jedeme na výkon, zapomínáme tvořit a vnímat krásu. Profesor Höschl často zmiňuje vztah mezi uměním a psychiatrií. Šestý den si dejte jako úkol potěšit své smysly. Poslechněte si složitější klasickou hudbu, běžte do galerie, nebo si prostě jen vezměte tužku a chvíli si kreslete. Aktivujete tím úplně jiné části mozku, které jsou běžně umlčeny analytickým a pracovním myšlením.
Den 7: Reflexe, vděčnost a dlouhodobý plán
Poslední den si sedněte s kusem papíru a tužkou. Co se za těch šest dní zlepšilo? Cítíte se lehčeji? Zkuste si každý večer napsat tři věci, za které jste ten den vděční. Vděčnost není jen laciná ezoterická fráze, je to prokazatelný psychologický nástroj, který přesměrovává pozornost mozku od hrozeb k pozitivním podnětům. Vytvořte si z těchto sedmi dnů udržitelný zvyk.
Mýty versus Realita v psychiatrii
I přes veškerou osvětu pořád kolují ve společnosti obrovské nesmysly. Pojďme si některé z nich rázně vyvrátit.
Mýtus: Psychiatrické léky z vás udělají „zombii“ a změní vám osobnost.
Realita: Moderní psychofarmaka jsou navržena tak, aby jemně upravovala hladiny neurotransmiterů a vracela vás k vašemu normálnímu já, ne aby vás tlumila nebo osobnostně měnila.
Mýtus: Schizofrenie znamená, že máte rozdvojenou osobnost a jste agresivní.
Realita: Schizofrenie je porucha myšlení a vnímání (halucinace, bludy). S rozdvojenou osobností to nemá nic společného a většina pacientů je naopak mnohem náchylnější k tomu stát se obětí agrese než jejím pachatelem.
Mýtus: Deprese je jen projevem slabé vůle. Stačí se trochu snažit a jít ven.
Realita: Těžká deprese je fyzický stav mozku, podobně jako cukrovka je fyzický stav slinivky. Pouhou vůlí si nevyléčíte zlomenou ruku a stejné je to s těžkou klinickou depresí. Potřebuje odbornou léčbu.
Je cyril höschl stále aktivní?
Ano, ačkoli už nevede NUDZ jako ředitel, neustále přednáší, publikuje, poskytuje rozhovory a je jedním z nejviditelnějších intelektuálů veřejného prostoru.
Co je to vlastně ten NUDZ?
Národní ústav duševního zdraví je špičkové vědecké a klinické centrum ve středočeských Klecanech, které se věnuje komplexní léčbě, prevenci a výzkumu onemocnění mozku.
Zabývá se i politikou?
Přímo politikem není, i když v 90. letech působil jako děkan a zapojoval se do utváření akademických a zdravotnických struktur v zemi. Často ale politiku a společenské dění brilantně glosuje.
Kde si můžu poslechnout jeho myšlenky?
Na internetu jsou doslova stovky hodin jeho úžasných přednášek. Kromě toho pravidelně píše sloupky pro různé časopisy a deníky, které následně vycházejí i knižně.
Napsal nějaké knihy?
Samozřejmě. Mimo stovek čistě vědeckých publikací vydal pro veřejnost skvělé soubory svých textů a rozhovorů, například populární knihy, kde odpovídá na dotazy čtenářů o všem od nespavosti až po smysl života.
Můžu se k němu objednat jako pacient?
Jako běžný pacient se k němu dnes už dostanete velmi těžko, vzhledem k jeho obrovské vytíženosti, ale klinika NUDZ, kterou pomáhal budovat, je plná odborníků, kteří pracují v duchu jeho nejlepších standardů.
Jak hodnotí vliv sociálních sítí na děti?
Velmi kriticky. Často upozorňuje, že neustálé porovnávání se s nerealistickými vzory na internetu vede k obrovskému nárůstu úzkostí a sebepoškozování u mladé generace.
Pokud si z tohoto textu máte odnést jedinou věc, ať je to tohle: naše mysl je sice neuvěřitelně křehká, ale zároveň úžasně plastická. Přístup, který nám profesor celoživotně ukazuje, je plný naděje. Duševní nepohoda není rozsudek, je to stav, se kterým umí moderní věda pracovat. Ať už zkusíte náš sedmidenní plán, nebo se jen ponoříte do některé z jeho fantastických přednášek na YouTube, uděláte obrovský krok pro svou vlastní vnitřní pohodu. Tak neváhejte a začněte o svůj mozek pečovat ještě dnes – zaslouží si to úplně stejně jako vaše tělo!
Napsat komentář