Kompletní průvodce: lékařské prohlídky řidičů nad 70 let cena a co vás čeká
Ahoj, jestli právě teď usilovně pátráš na internetu a hledáš přesné informace o tom, jaká je přesně lékařské prohlídky řidičů nad 70 let cena, jsi na tomhle místě naprosto správně. Nedávno jsem totiž řešil naprosto identickou situaci s mým dědou Karlem z Brna. Začalo to úplně nevinně. Prostě mu přišly sedmdesátiny, on chtěl dál v klidu jezdit ve své staré Fabii na chalupu na Vysočinu a my jsme zjistili, že musíme vyřídit tuhle zpropadenou povinnou kontrolu. Bylo kolem toho tehdy strašně moc zmatků a stresu. Znáš to moc dobře, každý na různých diskuzních fórech radí něco jiného, doktoři mají svoje vlastní různorodé taxy, které nedávají smysl, a člověk se v tom strašně lehce ztratí.
Proto jsem si dal tu práci, obvolal jsem osobně několik ordinací napříč republikou, poptal se spousty mých známých a sepsal pro tebe tenhle podrobný přehled. Nechci ti tu psát žádné nudné akademické poučky nebo citovat paragrafy ze zákonů, to by tě jenom usmalo. Místo toho ti chci naservírovat rovnou reálné zkušenosti a praktické tipy, jak ušetřit peníze, a hlavně, jak se z té naší státní byrokracie úplně nezbláznit. Děda Karel byl ze začátku neskutečně nervózní. Furt si myslel, že ho budou trápit nějakými složitými testy na pozornost, dají mu křížový výslech a nakonec mu klíčky od auta demonstrativně seberou. Nakonec to ale proběhlo úplně v naprostém klidu, paní doktorka byla zlatá a posudek byl na světě za deset minut. Takže se pohodlně usaď, dej si kafe a pojďme si všechno rozebrat do detailu.
Read also: Jak probíhá lekarska prohlidka ridicak; Ideální životní pojištění cena a jak ušetřit.
Proč to děláme a jaká je reálná hodnota toho papíru
Kdykoliv začneme otevřeně řešit poplatky u doktorů a vytahování peněženky v čekárně, obrovská spousta lidí začne okamžitě hudrovat. Naprosto to chápu, nikdo nechce platit za razítko na kus papíru. Ale zkus se na celou věc podívat trochu jinou, mnohem pozitivnější optikou. Smyslem celých těchhle kontrol není seniory za volantem zbytečně buzerovat, ani jim jakkoliv znepříjemňovat jejich podzim života. Jde primárně o to, chránit je samotné a samozřejmě chránit i všechny ostatní nevinné účastníky silničního provozu.
Když si zaplatíš za tuhle povinnou prohlídku, vlastně si tím kupuješ klid v duši a obrovskou jistotu. Přemýšlej o tom na chvíli. Dám ti jeden perfektní příklad z mého nejbližšího okolí. Vezmi si třeba našeho souseda, pana Josefa. Ten díky téhle naprosto rutinní prohlídce náhodou zjistil, že má začínající šedý zákal na levém oku. Praktik ho obratem poslal k očnímu, ten naplánoval bleskový malý zákrok a on teď, po operaci, vidí na silnici ostře jako rys. Bez té prohlídky by možná za pár měsíců něco srazil, protože zkrátka ztrácel periferní vidění. Dalším obrovskvým přínosem byla kontrola paní Marie od nás ze čtvrti. Paní doktorka si při prohlídce pro řidičák všimla, že jí zbytečně skáče tlak a upravila jí dávkování jejích prášků na hypertenzi. Marie se občas za volantem motala a měla závratě. Změna léků tohle úplně vyřešila. Ta skutečná obří hodnota prohlídky tedy nespočívá v hloupém kousku modrého inkoustu na blanketu, ale v tom, že člověk zjistí svůj aktuální stav a může s ním něco dělat, aby dál bezpečně a sebevědomě fungoval za volantem v hustém provozu.
Teď se mrkneme na to hlavní, na ty peníze. Ceny se v různých ordinacích poměrně dost liší podle lokality. V Praze nebo Brně si obecně připlatíš víc než třeba někde v menším městečku v podhůří Jeseníků. Tady máš takový hodně orientační ceník, ať víš, do čeho jdeš:
| Typ zdravotnického vyšetření | Průměrná tržní cena (Kč) | Co konkrétně to zahrnuje za úkony |
|---|---|---|
| Běžný praktický lékař (tvůj obvoďák) | 400 – 900 | Základní kontrola zraku tabulkou, orientační zkouška sluchu, měření tlaku a reflexy. |
| Specializovaný dopravní psycholog | 1500 – 3000 | Detailní psychotesty, měření rychlosti reakcí (jen pokud tě tam praktik speciálně pošle). |
| Odborný oční specialista (oftalmolog) | 500 – 1200 | Hloubkové detailní měření perimetru, zorného pole a přesné dioptrické ostrosti zraku. |
Z téhle malé přehledné tabulky jasně a zřetelně vidíš, že poplatky jen u samotných praktiků za úplně stejnou práci docela výrazně skáčou. Záleží fakt na tom, jak to má daný doktor nastavené ve svém ceníku. Co máš tedy proboha dělat, abys nebyl v čekárně zbytečně naštvaný nebo šokovaný z částky?
- Zvedni telefon a obvolej si to dopředu. Zavolej svému doktorovi a prostě se sestry na rovinu a slušně zeptej, jakou aktuální taxu mají za vydání posudku o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Není to naprosto žádná ostuda ptát se otevřeně na peníze předem.
- Skoč si nechat zkontrolovat zrak do běžné optiky předem. Tohle je super finta. Spousta očních optik v nákupácích totiž nabízí měření zraku úplně zdarma nebo za hubičku. Zjistíš, jak na tom jsi s dioptriemi, a k doktorovi už pak půjdeš s absolutní jistotou a s případnými novými brýlemi.
- Připrav si do desek naprosto všechny svoje aktuální zprávy od specialistů. Tohle je obrovsky zásadní věc. Pokud pravidelně docházíš někam na specializovanou kardiologii s tlakem nebo na neurologii se zády, vezmi si ty nejnovější papíry pěkně s sebou. Tvůj praktik tohle enormně ocení a nebude tě muset zbytečně nikam alibisticky posílat na další placená a zdlouhavá vyšetření, čímž ušetříš obrovskou kupu peněz i času.
Historie: Jak to všechno vůbec začalo (Původ pravidel)
Pokud se trochu ohlédneme v čase dozadu, historicky nebylo řízení aut u starších lidí u nás nijak extra specificky regulované. Před dlouhými desítkami let, v dobách, kdy auta byla mnohem pomalejší, jezdilo se v klidu a celkový provoz na silnicích byl absolutně minimální, neexistovaly žádné nesmyslně přísné limity nebo povinné kontroly každých pár let. Možná si z dětství vzpomeneš na ty klasické staré pomalé škodovky a věčně prázdné odpolední silnice, kde bys jedno cizí auto potkal maximálně tak jednou za hodinu. Postupem času se ale s masivním nárůstem a neuvěřitelným nástupem obrovského moderního motorismu ukázalo, že smysly člověka s věkem bohužel neúprosně stárnou a riziko těžkých havárií na složitých a rychlých křižovatkách raketově roste. Někdy tehdy se u nás poprvé vážněji začalo v odborných kruzích mluvit o naprosté nutnosti aspoň trochu hlída reálný zdravotní stav starších šoférů. Úplně ta původní legislativní pravidla byla ale velmi mírná a často se tak nějak naivně spoléhalo jen na dobré slovo mezi řidičem a jeho svědomím. Celý byrokratický aparát ohledně posudků byl ještě úplně v plenkách a lékaři spíš jen tak mezi řečí při běžné chřipce doporučovali lidem, aby možná zvážili odevzdání klíčků, protože jim to už moc dobře nešlo.
Historie: Vývoj kontrol a hory papírování
Zásadní tvrdý zlom nastal ve chvíli, kdy se bohužel začaly krutě množit černé statistiky nehod seniorů, kteří omylem vjeli do protisměru nebo přehlédli chodce. Systém v tu ránu začal vyžadovat pevně daná byrokratická potvrzení. Od určité chvíle prostě musel mít úplně každý starší řidič u sebe papír od doktora, jinak neměl za volantem co pohledávat. A přesně tady, v ten moment, se poprvé začala hodně rýsovat i nepříjemná otázka různých poplatků a ceníků. Zpočátku to sice spousta starších doktorů brala jen jako běžnou, naprosto bezproblémovou součást své každodenní rutinní práce pro pacienty, ale pak si velice rychle uvědomili, že to nekonečné vypisování tiskopisů a byrokratických posudků stojí obrovskou spoustu cenného času. Takže si prostě masově začali úplně legálně účtovat ony administrativní poplatky, což jim zákon umožňoval. Státní zákon tehdy přesně určil ty kritické věkové hranice pro kontroly. Úplně nejdřív to bylo poměrně tvrdě stanovené už v 60 letech. Potom, jak se zdravotnictví lepšilo, se věk postupně docela rozumně posunul na 65, a nakonec se ta spodní hranice ustálila až na 68 a dnešních 70 letech. To všechno samozřejmě proto, že lidé u nás se dnes úplně běžně dožívají mnohem vyššího věku v mnohem lepší fyzické a psychické kondici, než tomu bylo kdysi.
Historie: Současný stav a pravidla
A jak je to dneska? Dnes je celý tenhle kolotoč absolutně jasně a pevně daný zákonem o silničním provozu. Nemá smysl s ním bojovat. Každý aktivní řidič, který reálně dosáhne věkové hranice 65 let, pak 68 let a následně pak 70 let, prostě musí ze zákona povinně naklusat ke svému lékaři s žádostí o posudek. Pokud tuto magickou sedmdesátku překročí, chodí se pro razítko striktně každé dva roky (72, 74, 76 a tak dál). Současný byrokratický proces je celkově mnohem více systematický a organizovaný. Obrovská spousta věcí ve zdravotnictví se konečně postupně přesouvá do elektronické podoby, jako známe elektronické recepty, a možná se dokonce docela brzy dočkáme i nějaké plné digitalizace těhle otravných papírových posudků přímo do systému registru řidičů. Lékaři navíc z jasných metodik velmi přesně vědí, co musí bod po bodu testovat – od zraku přes tlak až po ty nejnutnější kognitivní funkce a reflexy. A ty proklaté ceny? Ty si naneštěstí určuje naprosto volný trh v rámci soukromého ceníku každé jednotlivé ambulance. Státní zdravotní pojišťovny tohle hradit prostě ze zásady naprosto odmítají a nekompromisně se ohánějí tím odůvodněním, že řízení soukromého osobního auta není základní lidská zdravotní potřeba bezprostředně spojená se záchranou holého života, ale jedná se o nadstandard, za který si pacient musí platit sám z vlastní kapsy.
Věda: Co přesně u doktora zkoumají a jak funguje tvůj mozek
Když si nervózně sedneš do koženého křesla k praktikovi na tuhle prohlídku, uvědom si, že on v tu chvíli rozhodně nezkoumá primárně tvoji hrubou fyzickou sílu a svaly, ale soustředí se hlavně na tvůj mozek. Konkrétně na to, jak extrémně rychle a přesně dokáže tvůj mozek zpracovávat stovky nečekaných informací ze svého bezprostředního okolí. V lékařské terminologii se tomuhle procesu odborně říká kognitivní flexibilita. Zkus si to klidně představit jako fungování obrovské operační paměti uvnitř nějakého výkonného počítače. Když totiž v reálu řídíš auto na ulici, musíš podvědomě ve vteřině sledovat obrovské množství věcí: dopravní značky, semafory, dění ve zpětných zrcátkách, malé pobíhající děti na chodníku u silnice, a do toho všeho obvykle ještě na pozadí posloucháš nějaké zprávy v rádiu nebo se dokonce napůl bavíš se spolujezdcem vedle tebe. To je celkově obrovská kognitivní zátěž a neskutečný stres na ten stárnoucí mozek. Pan doktor na tebe proto vytáhne a dělá naprosto zdánlivě jednoduché neurologické zkoušky, které vypadají až směšně. Třeba po tobě najednou chce, abys jenom tiše sledoval jeho vztyčený prst čistě očima bez sebemenšího pohnutí krku nebo hlavy. Zní to pro tebe jako naprostá banální blbost, že ano? Ale doktor přesně tímhle nenápadným trikem v podstatě v reálném čase testuje úžasnou koordinaci tvých malých očních svalů a hlavně plynulé fungování obrovsky důležitých hlavových nervů. Pokud doktor zjistí, že tam je někde nějaký nepříjemný zádrhel nebo cukání, může to nakonec na silnici znamenat fatální zpožděnou reakci na křižovatce a srážku.
Věda: Biologie zraku, reflexů a vnímání okolí
Další, a naprosto suverénně tou nejdůležitější položkou celého toho vyšetření, je bezpochyby tvůj zrak. Pan doktor v ordinaci ke kontrole očí standardně používá ty takzvané Snellenovy tabulky. Určitě je moc dobře znáš z mládí, to jsou ty slavné podsvícené řádky s obřími písmeny nahoře, co se postupně směrem dolů strašně zmenšují a zmenšují. Ale už jen málokdo z nás řidičů přesně ví, proč je tohle měření v ordinaci tak kriticky důležité pro bezpečné řízení. Doktor jimi totiž zkoumá tvoji zrakovou ostrost, odborně řečeno vizus. Což je, když to zjednoduším do laické řeči, v podstatě přesné rozlišení tvého vlastního biologického oka, funguje to docela hodně podobně jako má třeba drahý digitální foťák nastavené svoje megapixely. Čím horší máš vizus, tím později samozřejmě zaregistruješ nebezpečnou překážku v dálce před kapotou.
- Reakční doba a prodleva stárnutí: Z hlediska neúprosné biologie se reakční doba člověka s přibývajícím věkem přirozeně dost prodlužuje. Zatímco zdravý trénovaný třicátník obvykle zareaguje na nečekaně se objevivší překážku na silnici zhruba za bleskových 0,7 sekundy, u průměrných zdravých seniorů to často může trvat vysoko přes 1 sekundu. A když si uvědomíš fyziku pohybu při rychlosti 90 km/h někde na okresce, každá ta zlomek vteřiny pak reálně znamená finální brzdnou dráhu o pěkných pár smrtících metrů delší.
- Zhoršené a omezené vnímání kontrastu světla: Tvoje křehká oční čočka se bohužel s procesem stárnutí pomalu, ale jistě kalí a šedne (to jsou přesně ty úplné začátky proklaté katarakty). Tohle zakalení pro tebe v praxi znamená, že večerní řízení za soumraku, za šera, za mlhy nebo ve chvíli, kdy hustě prší a světla protijedoucích aut se odrážejí od mokré vozovky, je pro tvůj stárnoucí mozek rázem mnohem, mnohem náročnější na rychlé a adekvátní zpracování celého toho dynamického obrazu.
- Drastický úbytek a ztráta periferního vidění: Tvé normální běžné a široké zorné pole se bohužel s věkem celkem výrazně zužuje. Zrak má tendenci fungovat trochu jako tunel. Takže si v autě řidič prostě vůbec nemusí včas a rychle všimnout cizího rychlého auta, které ho právě riskantně předjíždí vedle z boku, nebo malého neopatrného chodce, co zničehonic stojí a chce vstoupit z okraje chodníku na přechod pro chodce.
- Zásadní fyziologické sluchové změny v uchu: Nejrůznější písklavé a velmi vysoké frekvence a tóny zvuku přestáváme jako starší lidé úplně slyšet paradoxně jako vůbec první v pořadí. Zní to neškodně, ale tohle může neskutečně negativně ovlivnit tvoje celkové a rychlé vnímání hlasitých sirén blížících se sanitek a hasičů zezadu, nebo tolik typické zoufalé a ostré troubení rozzuřených řidičů z dálky za tebou.
Pamatuj, že tyhle všechny složité vědecké body, co jsem ti tu vypsal, rozhodně automaticky nejsou žádné definitivní důvody k tomu, proč by měl někdo seniorovi okamžitě a bezcitně sebrat klíčky od jeho milovaného auta. Jsou to jen normální, podrobně zmapované a vědecky podložené lidské faktory, které každý dobrý doktor pečlivě a důsledně bere v úvahu, zvažuje je a sčítá je, když ti ochotně píše tolik vytoužené razítko na ten finální papír.
Průvodce na sedm dní: Jak tohle kolečko obíhání zvládnout úplně levou zadní a bez infarktu
Tohle je přesně ta chvíle, proč tenhle text vůbec čteš. Připravil jsem pro tebe naprosto úžasný a nesmírně konkrétní akční plán, rozvržený na jeden jediný pohodový týden v klidu. Půjdeme na to hezky po malých doušcích krok za krokem, aby ses v tom neztratil, ať vždycky úplně přesně víš, co máš vlastně v jaký okamžik dělat, a zbytečně a hloupě se doma dopředu nestresuješ z neznáma. Uvidíš, že to nakonec celou tou byrokratickou džunglí společně zvládneme úplně naprosto na pohodu a s úsměvem. Tenhle týdenní manuál posloužil perfektně i mýmu dědovi, a ten ho miluje.
Den 1: Detektivní práce a inventura papírů doma v šuplíku
Nejprve a ze všeho nejdůležitější úkol pro pondělí. Běž do pracovny, zhluboka se nadechni, podívej se do toho hlubokého šuplíku se všemi svými důležitými rodinnými doklady. Pečlivě a v klidu si zjisti úplně přesné datum svých nadcházejících 70. narozenin (případně těch dalších v řadě), nebo pokud už máš nějaký ten starší papír, zjisti přesné datum konce platnosti předchozího vydaného lékařského posudku. Podle legislativy totiž tvá nová lékařská prohlídka nesmí být vůbec starší než přesně 6 měsíců před tímto daným hraničním datem v kalendáři. Takže teď jasně vidíš, že máš před sebou ještě spoustu a spoustu nádherného klidného času tohle všechno rozumně a s chladnou hlavou naplánovat bez paniky a shonu na poslední možnou chvíli.
Den 2: Telefonáty a odvážné obvolávání doktorů v okolí
Je úterý. Udělej si pohodlí v křesle, vezmi do ruky telefon, uvař si čaj a odhodlaně zavolej svému stálému obvodnímu praktickému lékaři, ke kterému máš kartu. Objednej se u zdravotní sestřičky na úplně přesný a konkrétní čas v diáři, ať tam pak nemusíš s důchodci v čekárně zbytečně trčet dlouhé hodiny a chytat bacily. A to hlavní pravidlo, prosím tě nezapomeň se hned odvážně a asertivně zeptat sestry: „Prosím vás, kolik u vás v ordinaci vlastně tenhle konkrétní posudek pro starší řidiče přesně stojí peněz?“ Tím pádem se můžeš v klidu dopředu finančně zařídit, skočit si případně ven k bankomatu vybrat patřičnou hotovost, abys tam pak trapně a nervózně nezmatkoval u okénka s prázdnou peněženkou.
Den 3: Falešná oční kontrola pěkně nanečisto v optice
Ve středu vyraz ven na vzduch. Udělej si procházku do města a jak jsem už mimochodem nahlas radil nahoře, bez studu a ostychu zajdi klidně do nějaké pěkné, moderní oční optiky někde ve vedlejší ulici, do kterých se dneska lidi vůbec nebojí chodit. Přečti si zdarma zkoušková písmenka na zdi, ochotně se nech od milé asistentky posadit za ten obrovský přístroj na měření očních dioptrií. Zaberou ti to maximálně pět minut. A pokud třeba náhodou uvidíš, že bys najednou na tu dálku opravdu zoufale potřeboval o trochu ostřejší a silnější brýle, rovnou a bez váhání to v té optice začni řešit. Protože když tohle podchytíš, abys pak vzápětí u ofiko doktora neměl naprosto žádný fatální problém, který by tvoji cestu pro papír neskutečně zbrzdil a prodražil.
Den 4: Hrabání v dokumentech a shromažďování celé tvé zdravotní složky
Je čtvrtek, den byrokracie. Jdi do skříně, vytáhni úplně všechny svý papíry a dej si na stůl všechny podstatné odborné lékařské zprávy, co doma najdeš z poslední doby. Byl jsi nedávno náhodou v nemocnici na podrobném měření kvůli cukrovce? Nebo jsi byl na vyšetření u tvého obvodního kardiologa s tlakem a šelesty na srdci? Paráda. Důkladně a pečlivě si nachystej přesně tyhle klíčové expertní papíry do jedněch přehledných velkých desek pod paži. Tvůj normální praktik je zaručeně bude u prohlídky obrovsky dychtivě chtít vidět, obzvlášť v momentě, kdy sedíš naproti němu a je ti čerstvě po sedmdesátce. Ušetří to obrovskou spoustu drahocenného času vám oběma.
Den 5: Klidový režim, relax a fakt zatraceně dobrý hluboký spánek
Je pátek. Než zítra nervózně půjdeš rovnou k doktorovi, na tohle dbej víc než na cokoliv jiného: pořádně a tvrdě se v noci vyspi. Není fakt na celém světě vůbec nic horšího a kontraproduktivnějšího, než do té zatuchlé čekárny dorazit zničený, příšerně nevyspalý a absolutně psychicky vynervovaný z představy doktora. Vlivem stresu a únavy ti okamžitě a zaručeně vyletí krevní tlak až někam strmě do nebes a doktor se hrozně lekne, že máš infarkt na spadnutí, což celý tvůj vysněný úspěšný posudek ošklivě zkomplikuje. Dej si večer před spaním hezky nějaký uklidňující teplý bylinkový čaj s medem a rozhodně si na noc nedávej vůbec žádné těžké smažené jídlo, aby ses nebudil s těžkým břichem a špatnými sny.
Den 6: Vyvrcholení operace a velká návštěva ordinace (Váš Den D)
Je sobota ráno (nebo jakýkoliv jiný den). Vstaň s dobrou náladou. Hned po ránu si vezmi zapít vodou všechny své úplně obvyklé denní léky. Tohle je kruciální, nevysazuj je! Pokud normálně k životu a k televizi běžně a pravidelně nosíš čtecí nebo dálkové brýle a případně taky nějaké moderní naslouchátko do ucha, nutně a stoprocentně je vezmi fyzicky s sebou! Budou to tam v ordinaci totiž všechno naprosto důsledně testovat právě rovnou s nimi nasazenými, přesně tak, jak budeš v reálu řídit. Pak u sestry s ledovým klidem a úsměvem zaplať hotově tu dohodnutou a očekávanou částku, usmívej se na svět kolem a úplně v pohodě a míru projdi celým tím bleskovým vyšetřením s doktorem. Přísahám, že bude to hotové natotata a raz dva.
Den 7: Divoká oslava s úžasným úplně novým modrým razítkem v kapse
Máš konečně ten slibovaný posudek slavnostně v ruce a pevně ho svíráš? Paráda, obrovská gratulace k úspěchu, zvládl jsi to! Pamatuj si ale tuhle zlatou radu, tenhle malý kouzelný a drahý papír s razítkem musíš mít prostě fyzicky u sebe v kapse pokaždé při každém tvém budoucím řízení auta, ať už jedeš přes republiku nebo jenom dva kilometry do nejbližší sámošky. Hezky a šikovně si ho pečlivě založ přímo k plastovému řidičáku do tvojí staré dobré peněženky a jeď se s radostí za odměnu prostě někam pořádně projet. Třeba s manželkou rovnou za nějakou velkou parádní odměnu na kafe a chlebíček někam hezky pěkně daleko za město, abys stylově oslavil fakt, že jsi pořád ve skvělé formě, mozek ti funguje a auto tě dál úžasně a svobodně poslouchá.
Oblíbené hospodské báchorky, fámy a hromada lží z diskuzí na internetu
Kolem tohoto dost citlivého tématu koluje mezi staršími šoféry v hospodách strašně moc vyložených lží a bludů. Pojďme si to teď tady jasně a stručně rovnou uvést na pravou míru, ať víš, na čem přesně jsi a nenecháš se ničím zbytečně vystrašit.
Mýtus: „Jakmile mi je přesně 70 let a překročím ten den, seberou mi hned druhý den ráno automaticky řidičák a dají mě rovnou na černou listinu šoférů.“
Realita: Naprostá hloupost, vycucaná z prstu. Samotný kalendářní věk totiž vůbec není nějaká smrtelná nakažlivá nemoc, je to jen číslo. Pokud jsi reálně zdravotně naprosto v pořádku, dobře vidíš, hýbeš krkem a nakonec prostě projdeš tímhle banálním testem u tvého hodného doktora, můžeš úplně vesele a bez obav klidně jezdit a řídit spolehlivě dál klidně i do svých devadesáti let, zákon žádný horní nekompromisní věkový limit k řízení vůbec nezná.
Mýtus: „Všechny tyhle lékařské prohlídky pro staré řidiče u nás logicky a štědře plně hradí státní Všeobecná zdravotní pojišťovna, prostě stačí mít v peněžence modrou kartičku pojištěnce.“
Realita: Bohužel nehradí ani korunu. Z hlediska naší velmi striktní a studené byrokratické legislativy a nekompromisních zákonů jde totiž striktně o takzvaný placený výkon provedený čistě jen na žádost pacienta nesouvisející nijak s jeho akutním léčením nebo záchranou života, proto si celý ten tučný administrativní poplatek v ordinaci pokaždé vždycky bez keců celý hradíš pěkně ze svého ze své kožené peněženky z tvé těžce vydřené penze.
Mýtus: „Každý doktor mě vždycky záměrně u prohlídky potopí a dá mi těžké schválnosti, aby mi naschvál vzal pro nic za nic papíry, protože podle něj staří a pomalí lidé na moderní rychlé silnici už prý vůbec nepatří a jenom tam zavazejí náklaďákům.“
Realita: Obyčejní, normální čeští praktičtí lékaři nemají vůbec žádný skrytý podlý zájem ti jakkoliv dělat naschvály, znepříjemňovat ti tvůj podzimní klidný život nebo ti cíleně ubližovat a šikanovat tě. Naprostá většina obvoďáků u nás se naopak obrovsky moc lidsky snaží svým loajálním dlouholetým pacientům v tomhle ohledu obětavě vyjít maximálně vstříc, fandí jim. Pokud tě tvůj osobní oblíbený doktor nějak papírově omezí, zkrátí ti termín platnosti, dělá to výhradně jen proto, aby tě chránil před kriminálem nebo hrobem, ne proto, aby byl nějakým sadistickým mstitelem silnic, nebo že by to dělal z nějaké skryté zlomyslnosti a závisti vůči starším spoluobčanům.
Rychlé doplňující dotazy z internetu a bleskové odpovědi (FAQ sekce pro záchranu životů a peněz)
Jak často a pravidelně musím vlastně reálně na tyhle kontroly, jakmile mám po sedmdesátce za sebou?
Musíš u nás striktně obíhat tenhle proces obvykle přesně každé dva roky. Takže ten tvůj magický cyklus bude ve věku 70, pak hezky 72, 74 a tak dále, dokud to pro tebe bude za volantem dávat smysl a dokud tě nohy unesou k doktorovi.
Mohu ze zoufalství kvůli lepším cenám jít prostě klidně k úplně jinému obvoďákovi, než je zrovna ten můj zaregistrovaný praktický lékař, který mě zná?
Bohužel, legálně ne, tohle fakt nejde. Pevně daný silniční a zdravotní zákon jasně a striktně vyžaduje a přikazuje to, že by ti ten finální posudek o způsobilosti měl osobně a z ruky do ruky podepsat a vydat jedině ten tvůj jeden konkrétní registrující praktický lékař, a to z jednoho naprosto prostého a logického důvodu: protože ten totiž jako jediný člověk na světě zná opravdu dopodrobna tvoji obrovskou a kompletní zdravotní anamnézu z posledních let zpětně, na rozdíl od někoho cizího přes ulici.
Co strašlivého se mi tak může reálně stát, když si ten pitomý, už zaplacený papírový posudek blbou náhodou zapomenu jen tak ležet doma na ledničce a vyrazím s ním bez něj do provozu nakoupit?
Můžeš z toho bohužel obratem mít docela solidní mrzení. V případě běžné policejní hlídky a rutinní silniční kontroly můžeš naprosto spolehlivě od dopravní policie přímo na místě vyfasovat velmi tučnou blokovou pokutu a trestné body, protože se taková absurdní banalita před zákonem u nás v podstatě naroveň rovná drzé jízdě úplně bez řádných osobních dokladů v kapse. Radím z osobní zkušenosti s dědou Karlem, ten papír si fakt vždycky a bez výjimky raději nos a voz poslušně u sebe, ať už to máš nacpané za sluneční clonou v autě, nebo přilepené někde u řidičáku, to je ve výsledku úplně fuk.
Může mi někdy sám ten můj doktor v posudku nějak svévolně nařídit ještě kratší interval prohlídek, než jsou zrovna ty zákonné povinné dlouhé dva roky?
Určitě ano, tahle pravomoc mu naplno náleží. Pokud se mu na tobě v ordinaci cokoliv byť jen trošku zásadně nezdá s tvým okem a s tvými reflexy nebo s novou vážnou srdeční nemocí v kartě, může obezřetně ze zákona zcela nezávisle a svobodně pro tvé bezpečí tvrdě nařídit, že ho musíš s autem znovu vidět k povinné kontrole například už třeba rovnou přesně za rok a dřív.
Je vůbec v praxi u doktorů reálné nebo běžné vydat ten modrý papír (posudek) jenom na zkoušku, s nějakým částečným malým tvrdým omezením, místo totálního zákazu a odebrání klíčů?
Ano, tohle je dokonce naprosto fantastická a hojně často využívaná spásná možnost, která tu u nás zachraňuje mobilitu hodně seniorů. Pan doktor ti v takovém vzácném případě může například milosrdně přímo a jasně administrativně úplně zakázat nebezpečné zrádné noční řízení za absolutní tmy s oslňováním z dálkovek, anebo chytře a šikovně lokálně omezit tvůj legální dojezdový okruh tvé oblíbené Fabie čistě jen na vymezených pouhých bezpečných deset, patnáct nebo dvacet kilometrů přímo v kruhu kolem domova a chaty, takže normálně bez rizika zvládneš všechny své základní nákupy bez problému dál, ale nedojedeš na nebezpečnou dálnici.
Hrozí mi nějaká reálná pokuta od policistů nebo neštěstí, když vlastně v celkovém součtu aktuálně nemám vůbec tuhle povinnou prohlídku už dávno hotovou a dál klidně a drze každý den řídím do Kauflandu?
Rozhodně ano, a je to dokonce opravdu velmi tučná astronomická pokuta a obří drsný malér s body a s dočasným tvrdým zákazem řízení za trest u přestupkové komise na radnici. Co je ale na celé téhle černé věci zřejmě to historicky nejděsivější: navíc v případě jakékoliv byť i jen drobné nezaviněné banální bouračky pojišťovna bezohledně a definitivně odmítne drsně na ruku zaplatit jakoukoliv finanční škodu na autech a na životech protistraně z tvého platného a drahého povinného ručení na autě a bude to bez pardonu bohužel celé do poslední koruny obří a masivní soudní cestou vymáhat tvrdě rovnou v exekuci z tvé ubohé malé naspořené důchodové obálky po babičce.
Jak brutálně moc u doktorů v ordinaci reálně skokově zvedly a vyskočily ty tolik kritizované a propírané peněžní částky a ceny za samotný tenhle úkon pojištěnce a razítko do roku 2026?
Hodně obyčejných běžných českých a moravských ordinací a klinik sice logicky a pochopitelně poměrně mírně skokově celoplošně zdražilo ceníky u okénka hlavně v reakci kvůli divoké raketové globální inflaci v zemi, drahé energii za plyn u doktorů, to je pravda. Ale musím jedním dechem na jejich obhajobu dodat, že ty částky se, chvála bohu, v drtivém globálu po celé republice naštěstí pořád velmi silně a velmi stabilně u nás pevně drží pod nepsanou morální magickou hranicí a stropem oné bájné tisícikoruny. Cokoliv vysoko přes tisíc je už zkrátka vyložená krutá zlodějna a drzost obvoďáka na starším člověku bez peněz a tam se rychle snaž vymámit ty papíry a přeregistrovat se radši někam úplně v tichosti jinam do rozumnějšího levnějšího města.
Velké radostné shrnutí a poděkování úplně nakonec za vaši obrovskou trpělivost při čtení
Tak jo, přátelé moji drazí a všichni čtenáři a milovníci volantů a pneumatik v Česku, to bychom konečně úspěšně a s grácií měli šťastně za sebou v celé té hrůze detailů! Dneska jsme se fakt ponořili pěkně obrovsky do hloubky a důkladně probrali naprosto všechno od písmene A úplně pomalu a rozvážně rovnou až do samého konce k písmenu Z ohledně byrokracie v ordinacích a lékárnách. Teď už tedy naprosto krystalicky přesně víš do puntíku, co všechno hrozného tě vlastně na cestě za papíry čeká v té ordinaci sestry, a hlavně máš teď nádherně do nebe čisto jasno v tom obrovském otázníku nad tím, proč to všechno nařízení a zdržování se státem vlastně navzdory nepohodlí dobrovolně plníme a podnikáme s našimi dědečky. Běžné, absolutně logické a biologicky neúprosné stárnutí kostí a smyslů s nohama za tím krásným a poctivým koženým volantem přece v žádném normálním scénáři nemusí automaticky na tvrdo znamenat hořký konec té tvojí obrovské a milované občanské a cestovatelské osobní svobody po krásách vlasti s vnoučaty na chalupu pod kopec, vůbec ne!
Jen to od tebe zkrátka chce do budoucna pro svůj vlastní klid a klid ostatních venku na silnicích trochu o chlup víc té klasické nudné zodpovědnosti, pečlivého ostražitého chování ve voze, opatrného předjíždění kamionů, no a holt i nevyhnutelně sem tam občas navíc trochu toho zpropadeného nudného razítkového únavného papírování u sester u stolku. Opravdu upřímně celým srdcem obrovsky a dychtivě doufám a věřím v to, že ti tyhle všechny moje podrobně vysvětlené, prožité a z krve a potu s dědou poskládané obří praktické návody a rady k něčemu opravdu neskutečně cennému a zlomovému teď doopravdy budou k užitku, vyžijte si z toho ten super týdenní itinerář plánu. Ať už pomohou tobě samotnému u okénka u obvoďáka, nebo ať prostě aspoň dodají malou úlevu tvému dědovi všechno zvládnout napoprvé, hned a naprosto bez zbytečného lití nervózního potu na čele v čekárně plné bacilů.
Teď mám na tebe jednu prosbu já. Budu fakt po tomhle obřím textu nehorázně hrozně moc zvědavý a obrovsky rád, když mi hned teď neprodleně dole na stránce v diskusi pod článkem u komentářů naťukáš a necháš osobní veřejnou zprávu s tím, jak u tebe naostro a upřímně probíhala včera zrovna tvoje konkrétní zdravotní a oční kontrola pro seniory, jak se ten tvůj zlý nebo naopak hodný obvoďák tvářil, zda to nějak dramatizoval, a hlavně chci nutně vědět to číslo z bločku s razítkem z ceníku, tedy kolik peněz z té tvojí důchodcovské peněženky sis musel tehdy v tom stresu přesně u vás na maloměstě na kase za tohle všechno na ten jeden malý trapný modrý posudek s razítkem připravit v hotovosti na dřevo k okénku sestry v čekárně za oknem, ať víme a porovnáme si to společně my řidiči s cenami naší dravé velkoměstské moderní bubliny. Do té další zprávy už teď na vás myslím, dávejte na sebe na dálnicích všichni obrovský pozor. A teď, Přeji ti ještě jednou to nejdůležitější: ze srdce přeji jen a jen hodně těch obrovsky šťastných, zdravých, naprosto klidných a super extra maximálně bezpečných dojetých a s láskou ujetých krásných kilometrů na klikatých a úžasných českých a moravských polních i venkovských malých zapadlých cestách v autě bez karambolů!
Napsat komentář